Mirka: Na výstavě koček

#183

 

“Nás seznámila společná kamarádka. Vzala nás na výstavu koček (já dva kocoury, přítel dva kocoury. 🙂 Za týden jsme jeli na dovolenou lézt do hor, za měsíc se sestěhovali a teď, po roce, čekáme mimíse. :)”

David a Kačka: Seznámila nás kámoška

#181

 

“Nás seznámila moje kámoška. Zrovna jsem se vzpamatovávala z jednoho těžkého vztahu, když mě vytáhla na sraz s jejím kámošem, kterého jsem naposledy viděla před třemi roky a vůbec se mi nezdál.

Nechtělo se mi, ale šla jsem. Šli jsme popít s ještě nějakými lidmi, ale pak jsme osaměli a já, ač jsem tohle v životě neudělala, po něm vyjela a dala mu pusu jako malá holka. Z pusy se stalo líbání a pak už jsme se od sebe nehnuli.

A tak je to do teď. Vychováváme spolu naše dva prcky a já jsem šťastná že ho mám – toho nejlepšího tátu a muže. ❤
Miluju ho a i když jsem někdy hrozná, tak věřím tomu, že on mne taky.”

Pavlína: Na dušičky

#175

 

“My sme se poznali na dušičky…
Já šla na hroby, on stál u pošty v pracovním, zakecali jsme – byla jsem s kámoškou kterou znal. 😛

No a teď jsme spolu 4 roky. :D”

Verča: Kamarád kamarádky

#167

 

“Tak my se seznámili prostřednictvím mé kamarádky.

Měla jsem na víkend volný byt, rodiče byli pryč, a ona chtěla strávit společnou noc se svým přítelem. :-)))

Řekla jsem jí, že u nás můžou klidně být, ale ať s sebou přivezou kamaráda, abych jim nedělala křoví.

Padli jsme si do oka, teď už jsme spolu 7 let a máme 2 dětičky. :-)))”

Lucka: Přítel mojí známé

#163

 

 

“Svého přítele jsem poznala na oslavě narozenin mojí nejlepší kamarádky. Ten den je slavila i přítelkyně teď už mého přítele.

Moc jsme se nebavili, hlavně tam měl holku.

O měsíc později mi volala kamarádka, ať se stavím k jejímu klukovi, ze pojedem na diskotéku. Přemlouvala mě hodinu, než jsem povolila a šla. Druhý den jsem se probudila a byl tam ON. Já nenamalovaná, neučesaná, fuj. Ale už jsem se mu líbila.

Začali jsme si povídat, šli spolu nakoupit a já věděla, že je to láska na první pohled.

Nejlepší na tom je, že ani jeden z nás tam ten den neměl být, on měl dojít až další den, ale spletl se a já tam jít nechtěla.

Za týden jsme spolu 3 roky. Máme dvouletou krásnou holčičku a čekáme chlapečka. :)”

(Foto z Lucčina archivu)

Petr vypráví svůj dojemný příběh: “Řekli: To je moje kamarádka, chceš ji?” …a teď mě drží nad vodou

#162

 

 

“Se svou milovanou ženou jsem se seznámil poměrně originálně. Žil jsem v té době několik let sám a pracoval v restauraci v kuchyni. Kolegyně barmanka si mě často dobírala kvůli mé samotě.

Jednou v největším shonu pro mě přišla do kuchyně, že mi musí nutně něco ukázat. Já šel tak, jak jsem byl. Ve špinavé zástěře, zpocený.

Tam u baru mě postavila před načančanou paní a řekla: “To je moje kamarádka Dana, chceš ji?”. V tu chvíli mě málem kleplo.

Následovalo oficiální rande, pak několik dalších. Poté jsem Danu vezl na pohotovost s bolestmi a v návalu něhy a citu jsem ji na místě požádal o ruku.

5.9. to bude 10 let, co jsem si ji vzal a jejího syna přijal za svého. Dlužno dodat, že si se mnou moc neužívá. Nejdřív to byla těžká autonehoda s kamionem před 3 lety a pak můj boj s rakovinou, který spíš prohrávám. Přesto je stále se mnou, drží mě a společně to dáváme jak umíme. V září máme 10. výročí a pro ni bude veliká oslava za pomoci přátel. Díky jedné z nich jsem se dozvěděl i o Vás a rozhodl se napsat Vám i svůj příběh.”

(Foto z Petrova archivu)

Bára: Kamarád z kruhu přátel

#161

 

“Tak my jsme se s milostpánem znali už víc jak deset let předtím, než jsme to takzvaně dali dohromady – z party kamarádíčků z mokré čtvrti. Scházeli jsme se po hospodách, jezdili společně na dovolený…

A mně bylo furt divný, že milostpán na mě hledí skelným pohledem, přičemž mu z koutku úst kape slina… 🙂 Líbil se mi poměrně taky, ale přece se na něj nebudu já vrhat první, že jo… tak holt nic.

Leč pouze do okamžiku, když jsem jednoho dne přišla na jeden z mnoha večírků, vítězně mávajíc rozvodovým lejstrem – milostpán, k obveselení všech kamarádíčků, zázračně ožil… přisál se jako klíště a do roka mě hnal na radnici.

Později jsem se ho ptala, proč tak dlouho otálel – no, ty jsi byla vdaná, tak jsem si netroufal, pravilo to jelito. 🙂

Horší ale je, že mi prej už vypršela záruční doba, a když mi zmíněné jelito pije krev, kamarádíčkové ho odmítají vzít zpět. 🙁

Nicméně kruh přátel lze jen doporučit, protože člověk aspoň ví, do čeho jde, a společnej základ taky není k zahození.”

Jolana: Nejlepší kamarád mého přítele

#158

 

“Já jsem chodila několik let s jeho nejlepším kamarádem, takže jsme hodně času trávili všichni tři spolu… Já, můj tehdejší partner a jeho nejlepší kamarád. Paradoxně jsem ho neměla moc ráda, přišel mi divný. Můj partner bohužel zemřel a já se dala dohromady s tím jeho kamarádem – nyní mým manželem a otcem našeho syna. Je to občas zvláštní, co život píše za příběhy.”

Katka: Na vodě

#154

 

“Známe se s manželem 18 let, 16 let jsme spolu a 15. výročí svatby budeme mít na podzim.

Bydleli jsme s manželem od sebe 100 km a přesto jsme se potkali.

Seznámili jsme se přes společné známé – manžele. Velká náhoda byla, jak jsme se vůbec nejdřív každý nezávisle seznámili s těmi známými. Já přes pejsky a manžel úplnou náhodou na vodě. Vždycka říká, že kdyby tenkrát v hlasování vyhrála Lužnice, jak chtěl, a ne Ohře, tak by bylo všechno jinak (by měl klid). :-).
I s těmi známými kamarádíme dodnes.”

Marika: Při stěhování s polévkou v klíně

#151

 

“My jsme se poznali při stěhování, seděla jsem vedle něj v autě, řídil a najednou prudce zabrzdil a já měla v klíně vylitou polévku, kterou jsem v kastrole tak urputně držela. 🙂 Jsme spolu už 12 let, z toho 2 roky v manželství.”

Barbora: Přítel kamarádky

#150

 

“S manželem jsem od mých šestnácti let, tedy, skoro již dvanáct let. Tenkrát chodil s mojí kamarádkou, nějak se nepohodli. Znala jsem ho jen od vidění, tak když jsem ho jednou náhodou potkala, jsem se rozhodla, že mu to za ni vytmavím…

Od té doby jsme spolu každý den, když nepočítám rok vojny… Kamarádka nám šla za svědka. :-)”

Steff: V obchoďáku

#148

 

“Byla jsem se svým kamarádem v obchodním centru a psal mu jeho kamarád, že potřebuje půjčit 20 korun na autobus. 😀 On sice neměl, ale já jo, tak přišel za náma a hned, jak jsem ho uviděla, tak jsem věděla, že ho musím mít.

Seznámili jsme se a začali postupně chodit čím dál tím víc ven a za měsíc jsme se dali dohromady. Bylo to rychlé, ale teď jsme spolu přes rok a jsme spolu šťastni.

Jen bych chtěla dodat, že jsme časem zjistili, že se známe už nějakých 7 let a ani jsme o tom nevěděli.😀”

Natálie: Svědkové na svatbě

#146

 

“Teď už můj přítel byl na svatbě za svědka ženichovi a já zase nevěstě. :-)) Pak jsme se neviděli, oba jsme v té době měli jiné partnery.

Ale když jsem začala jezdit ke kamarádce, tak mi jednou začali chodit milé sms, a protože to bylo před Vánocemi, byly třeba o Santa Klausovi a Ježíškovi atd… Pak jsme se sešli a na Mikuláše spolu začali chodit. Dnes jsme spolu už 10 let. :-)”

Majda: Přes internet

#142

 

“S prvním manželem přes internet a tenkrát za mnou přiletěl do Prahy na první rande na Valentýna. Přiletěl, aby mě vzal na večeři. No děsná romantika, na gesta to on byl. 🙂

Pak dovolená, víkendové návštěvy a sestěhování se, svatba, dítě… časem ten rozvod…

Současný skoro-manžel: jeho manželství se rozpadalo a kamarádka mi líčila, jak její přítel bydlí se super klukem a ten by se ke mně choval líp atd. atd.

No byla jsem zadaná, takže nic. Na oslavě jejích narozenin jsme se poprvé potkali. Docvaklo mi, že je to ON, když jsme spolu tancovali.

Pak jsme se pár týdnů nezávazně bavili přes net, no a pak se sešli na oběd…

On si nejdřív nebyl jistý (teprve jsem se rozváděla a mám dítě), po pár týdnech to došlo i jemu, že tohle už je napořád. 🙂

Předevčírem jsme měli 3 roky od seznámení. Bydlíme spolu, prošli jsme si spoustou náročných věcí, máme nádhernou holčičku a za 3 týdny i svatbu. Je to ten nejlepší chlap, jakého jsem mohla potkat.”