Zdeňka: Na vysoké škole

#229

“S Dankem jsme se vídali poměrně často, protože jsme na vysoké škole studovali podobné obory. Přesto jsme spolu poprvé mluvili až ve třetím ročníku na jednom filosofickém večírku. Podle mojí verze jsem si k Dankovi přisedla já a podle jeho verze si přisedl on ke mně. Ať už je to jakkoli, povídali jsme si nejdříve o škole a později o všem možném. Netrvalo dlouho a začali jsme spolu chodit a brzy také bydlet. Těsně před čtvrtým výročím naší první pusy mně Danek požádal o ruku.

Jednoho slunečného únorového rána jsem se vzbudila a na stolečku u postele mě čekala moje oblíbená snídaně. Palačinky byly ale tentokrát ozdobené nejen cukrem, ale také krásným zlatým prstýnkem s kamínkem.”

Helča: V klubu

#179

 

“Seznámila nás moje sestřička a měla to v plánu dlouho, ale jako by osud chtěl, než nadešel ten pravý čas, tak to nebylo hned.

Seznámila nás v jednom klubu – já neměla úplně nej náladu, kvůli ex, s kterým jsem se akorát rozcházela.

Když jsme si podávali ruku při seznamování, tak jsem jen v duchu protočila panenky 🙂 myslíc si, že je to zas nějakej namyšlenej jouda. 🙂

Šla jsem si sednout na bar a ejhle, on přišel za mnou, usmál se a začali jsme se bavit o mém a jeho tetování. V tu chvilku, jak se usmál a začal povídat, jsem okamžitě přehodnotila názor a řekla si v duchu: „Sakra, to je ale pěkněj chlapík – je sexy“. 🙂

No a ještě ten večer jsme se doslova zamilovali a jsme spolu dodnes a jsme šťastný. Je úžasnej, někdy mě samozřejmě taky štve, ale strašně ho pořád miluju a myslím, že on mě určitě taky. :* ♥”

Verča: Pusa na silvestra

#177

 

“Na silvestra, když mi vrazil pusu na Novej rok…

Pak otázka, co to mělo znamenat: rande? 🙂

To byl ještě ženatý…

Pak rozvod a už jsme spolu rok a čekáme miminko. :-)”

Pavla: Nejlepší kamarád mého přítele

#169

 

 

“Chodila jsem čtyři roky se svým přítelem a mám s ním dvě děti, ale poslední rok už byly problémy. Chodil hodně do hospody s jeho bývalým kolegou a nejlepším kamarádem. Toho člověka jsem z celé duše nenáviděla, že mi tahá chlapa do hospody. Pak ho pozval k nám na víkend, když děti byly u babičky a měli jsme párty.

Tenkrát přeskočila první jiskra. Přidal si mě na FB a začali jsme si psát a já zjistila, že do hospody ho tahal můj bývalý.

Psali jsme si víc a víc a nakonec jsme šli “jen” na kafe a poprvé se políbili.

Jsme spolu už víc jak 6 let a plánujeme svatbu. ☺”

 

(Foto ze soukromého archivu Pavly)

Majda: Přes internet

#142

 

“S prvním manželem přes internet a tenkrát za mnou přiletěl do Prahy na první rande na Valentýna. Přiletěl, aby mě vzal na večeři. No děsná romantika, na gesta to on byl. 🙂

Pak dovolená, víkendové návštěvy a sestěhování se, svatba, dítě… časem ten rozvod…

Současný skoro-manžel: jeho manželství se rozpadalo a kamarádka mi líčila, jak její přítel bydlí se super klukem a ten by se ke mně choval líp atd. atd.

No byla jsem zadaná, takže nic. Na oslavě jejích narozenin jsme se poprvé potkali. Docvaklo mi, že je to ON, když jsme spolu tancovali.

Pak jsme se pár týdnů nezávazně bavili přes net, no a pak se sešli na oběd…

On si nejdřív nebyl jistý (teprve jsem se rozváděla a mám dítě), po pár týdnech to došlo i jemu, že tohle už je napořád. 🙂

Předevčírem jsme měli 3 roky od seznámení. Bydlíme spolu, prošli jsme si spoustou náročných věcí, máme nádhernou holčičku a za 3 týdny i svatbu. Je to ten nejlepší chlap, jakého jsem mohla potkat.”

Honza: Na silvestra

#141

 

“Slavil jsem Silvestra s přáteli a někdo přišel s nápadem, aby každý na kousíček papíru napsal své přání a vhodil ho do ohně. Protože jsem byl v té době už dlouho sám, bylo mé přání „zamilovat se“. Jen o 15 minut později, na té samé oslavě, jsem poznal ji.

Štěstí je někdy blíž, než si myslíte. Hlavní je myslet na to, co chcete a jít si za tím.”

Eva: Přitáhla jsem si ho na pódium

#124

 

“U nás to byl osud. Ani jednomu z nás se večer nechtělo na akci, ale nakonec jsme šli. Viděla jsem ho hned po příchodu, řekla jsem si, že je pěkný, ale nijak to dál neřešila.

Celý večer jsem tancovala s kamarádkou. Vrátila jsem se za kamarádkou, vylezly jsme na pódium, kde jsme asi deset minut tancovaly a já pak dostala takový pocit – prostě jsem měla neuvěřitelnou chuť tancovat s někým neznámým. Rozhlédla jsem se, skočila rozverně z pódia a zamířila si to k němu. Popadla jsem ho za ruku a odtáhla doprostřed podia. Byl celý vyjukaný. Tancovali jsme spolu strašně dlouho.

Následující den jsem se ho snažila najít na FB. Nakonec našel on mě, byli jsme v kontaktu, a nakonec jsme to dali dohromady.”

Adriana: Silvestrovská oslava

#103

 

“My se seznámili celkem nezajímavě na silvestrovské oslavě, kam mě dotáhla kamarádka.

Bylo mi sedmnáct, on byl ještě nezralý kuře (24), já bych si o něj ani kolo neopřela. Asi tak za 3 roky jsme se náhodně potkali, já se rozhodla, že s ním budu chodit, protože je skvěle ukecanej, a v tom do dveří vstoupila jeho dívka a já tohle rozhodnutí pustila z hlavy.

Když mu pak dala kopačky, potřeboval jí dokázat, že se obejde i bez ní a ukecal po mailech mě. A já mu pak pár měsíců musela vysvětlovat, že já jsem ta úžasná. Někdy nechápu, proč jsem ho neposlala k vodě. Někdy si z něj dělám srandu, že jsem byla jen náhražka, ale asi to tak mělo být. Když se kvůli mně přestěhoval z rodné vesnice o 100 km dál a místo v bytě jsme bydleli na ne zrovna úchvatné ubytovně, bylo jasné, že už si ho budu muset nechat. 😀
V datech:  seznámení 1995, chození 1999, dítě 2005, svatba 2006, dítě 2009.”

Daňule: Na zábavě a já ho nechtěla

#93

 

“Prostě si pro mě přišel na zábavě, jestli si nechci zatančit. A jelikož jsem toho v sobě měla opravdu hodně, tak jsem neprotestovala. Střízlivá bych určitě nešla (jsem hodně vybíravá).

A tak nějak jsme se zapovídali, připadala jsem si, jako bychom se znali už kdoví jak dlouho. Jenže věci se začly odvíjet trochu rychleji, než jak bych očekávala a druhý den jsem byla naštvaná, co to zase dělám za blbosti. Doufala jsem, že se už neozve.

Pravda, neozval se… přijel si pro mě rovnou domů. 😀 Jelikož mi bylo hloupé se na něco vymlouvat, moc lhát neumím, tak jsem se s ním šla projít. A tak to bylo den co den. Ačkoliv on to bral evidentně od prvního setkání jako začátek vztahu, já pořád řešila, jak to zase “ukončit”.

Naštěstí jsem posera a nedokázala bych něco takového řešit, tak jsem prostě pár týdnů čekala, až ho omrzím. A ono pořád nic, pořád mě uháněl.
Nakonec jsem se do něj šíleně zbláznila a jsem šťastná, že se nedal odbýt. Dneska bych ho nevyměnila za nic na světě. 🙂

A všechno se to přihodilo v době, kdy jsem se zařekla, že nechci žádného ani vidět. 🙂 Stačilo se na to vybodnout, přišlo to samo… jó kdyby bylo všechno tak jednoduché, to by byla paráda.”

Markéta: Na silvestra

#74

 

“Nastěhoval se k nám do dědiny (1986), mně 12 let, jemu 14 let – už tenkrát to pro mě byl úder mezi oči. 🙂 Ty jeho vlasy, to jeho kolo, ty jeho tyrkysové tepláky. 🙂 🙂

Randit jsme začali 31. 12. 1989 na Silvestra, mně bylo 15 let. Že spolu začnem chodit jsme si museli domluvit do půlnoci: Hrála hymna, bylo porevolučně a můj táta čekal venku, aby mě odvezl. Dal mi na oslavu Silvestra v klubovně jen 4 hodiny.
Od 1. 1. 1990 jsme byli už jen spolu, i tu vojnu jsme si prožili. A letos jsem oslavili 19 let manželství.

Jo ten podzim 1989 byl fakt čarovný!
Ale ten den, kdy jsem ho v roce 1986 poprvé uviděla, mám v hlavě uložený snad s každým detailem.”