Petr: Srazil jsem ji na kole

#139

 

“Je to tři roky zpátky. Jel jsem na kole. Dojel do parku a při brzdění jsem nechtěně srazil holku, co tam šla a nekoukala kolem sebe. Upadla na zadek, přitáhla si kolena pod bradu a rozbrečela se jak malé dítě. Hned jsem se jí začal omlouvat a ujišťovat se, že je v pořádku.

Ukázalo se, že má narozeniny, ale nikdo na ni nemá čas. Nabídl jsem jí tedy svou společnost, ale ona trucovala a řekla, že nikam nepůjde, že ze země už nevstane. Tak jsem přikývl, vzal ji prostě do náručí (nechala se! 🙂 ), posadil na své kolo a odvezl z parku.

Dnes sedíme společně na pohovce a vyprávíme tenhle příběh.”