#206
“Hrozně dlouho se mi líbil jeden kluk, který se mnou jezdil autobusem. Jenže vždycky v autobuse bylo hrozně místa, takže jsem si měla kde sednout a bylo by trapné, sedat si vedle něj.
Já se styděla, on se styděl, ale bylo to roztomilé. Jenže kdo by to vydržel! Pořád jsme se na sebe koukali a usmívali se. Nic víc. Až jednou ráno jel úplně nacpaný autobus, jela v něm totiž celá školka z vedlejší vesnice. A tak jsem musela stát. Ale vedle mě stál on, konečně příležitost! Tak jsem mu úmyslně šlápla na nohu. Jako omluvu jsem ho pozvala na kofolu a značně to na něj zabralo. Nakonec jsem zjistila, že je to velmi ukecaný kluk, se kterým jsem se vždy měla o čem bavit.”