Tereza: Na parkovišti

#13

“Slíbila jsem si, že už žádného chlapa aktivně hledat nebudu, protože jsem byla zklamaná. 14 dní na to jsem seděla v autě na parkovišti u benzínky a svačila, když se vedle mě snažilo zaparkovat auto a pořád najíždělo do škvíry mezi mnou a jiným autem tak opatrně. Všimla jsem si, že za volantem sedí takový hezký kluk s nepřehlédnutelným úsměvem. Asi jako Jude Law. Už se na mě usmíval, když točil volantem a couval. Tak jsem stáhla okénko a říkám mu: “Jste se bál, abyste mě nenaboural, co?” 🙂

Stáli jsme pak u auta tři hodiny, povídali si, druhý den jsme si domluvili schůzku v kavárně a po nějaké době jsme spolu začali žít. Nikdy na ty první společné tři hodiny nezapomenu.”

Karen: Na parkovišti u OC Nisa

#12

“Na parkovišti u mekáče v Liberci u Nisy nebylo už kde zaparkovat, tak jsem se tam vtírla na jedinné místo vedle něho, jenže on má tak velké auto, že jsem se tam prostě se svým uměleckým parkováním nemohla vejít, takže jsem vylezla a nadávala jsem, proč má takovej autobus, tak vylezl z auta kde jedl cheese a zaparkoval mi. Poté jsme spolu snědli v autě pár hambáčů a facebook a už to jelo!”