Micha: Líbačka v hospodě

#360

 

“Před Vánoci jsem slíbila mamce, že k ní přijdu a pomůžu jí péct vánočky. Do toho mi volala kamarádka, že je v hospodě kousek od mého bytu, že je tam s bráchou a bratrancema jediná holka a přemlouvala mě, ať přijdu.

Vůbec se mi nechtělo, ale slíbila jsem, že se na skok stavím. Tam jsem poznala JEHO.

Vůbec si mě narozdíl od ostatních nevšímal, přišel mi namyšlený a měl nejkrásnější úsměv na světě. “Ukradla” jsem mu čepici, přehrála ho v šipkách a večer skončil nekonečným líbáním.  Jak jsem se později dozvěděla, měla jsem být pro jeho bratrance a můj muž dostal zákaz si mě všímat.

Teď jsme spolu 3 roky, máme nádhernou dceru a příští léto nás čeká svatba. :)”

Tomáš: V restauraci

#184

 

“V restauraci. Tehdá při cestě domů z restaurace mě kamarád v tramvaji přemluvil, ať vystoupíme a dáme ještě jedno v další restauraci, která byla při cestě.

Mně se už nechtělo, opravdu nechtělo, ale přemluvil mě, no a tam jsme se poznali.

Dnes si někdy říkám, samozřejmě s nadsázkou, že jsem možná měl jet domů, ale bůh ví, koho bych měl dnes. Třeba by byla na mne zlá. :-)”

Kristýna: Zdravotní sestra a pacient

#178

 

“Zdravotní sestra a pacient. 🙂 První hospitalizaci (jeho) jsem odolala a byla jsem ještě zadaná. Když dorazil na druhou operaci, byla jsem už sama a dodělal mě. 😀

Když ho propustili, ten den jsem hned jela na návštěvu. 🙂 Zkontrolovala, jestli je vše na správném místě a předevčírem to bylo 6 let, co jsme spolu a máme 7měsíčního rošťáka.”

Verča: Pusa na silvestra

#177

 

“Na silvestra, když mi vrazil pusu na Novej rok…

Pak otázka, co to mělo znamenat: rande? 🙂

To byl ještě ženatý…

Pak rozvod a už jsme spolu rok a čekáme miminko. :-)”

Catherine: Na metalovým koncertě

#173

 

 

“Seznámili jsme se na metalovým koncertě, kde jsme oba byli v první řadě a jako “správní metalisté” házeli vlasama. 😀 To byla taky ta první věc, kterou jsem si na něm všimla. On to měl stejně, při pauzách mezi písničkami jsme na sebe pokukovali.

Po skončení první kapely toho večera se najednou z první řady vytratil a mně se tak líbil, že jsem ho šla hledat. Našla jsem ho, oslovila a zatáhla zpátky. 😀

Druhou kapelu jsme propařili spolu, potom musel rychle odejít a já si až pozdě uvědomila, že jsem si na něj nevzala kontakt, zbytek večera jsem kvůli tomu měla zkažený a ani kapely mě nebavily.

Druhý den kolem poledne mi na facebook přišla žádost o přátelství od nějakého kluka, který měl na profilovce fotku z anime, po rozkliknutí profilu jsem zjistila, že je to ten kluk ze včera. 😀

Napsala jsem mu a zeptala se, jak mě našel, a on že prý prohledával lidi, kteří se zúčastnili téhle události na fb. 😀

Tak jsme si chvíli psali, pak jsme se domluvili, že spolu pojedeme na víkendový metalový festival, který se konal už za dva týdny od toho večera, kdy jsme se poznali. 😀

Byla jsem z toho nervózní, sliboval mi, že mi dá pusu. 😀

No zkráceně, festival vyšel, hned ten první večer jsme se spolu vyspali (měli jsme jeden společný stan) a začali spolu chodit.

Teď jsme spolu rok a měsíc a myslím, že nám to ještě pěkně dlouho vydrží 🙂”

(Foto z archivu Catherine)

Terez: Maminka dohazovačka

#168

 

 

“Zdravím. Taky se podělím o naše seznámení. 🙂

Oba jsme v té době dělali ve stejné firmě, chodili kolem sebe, ale nikdy by mě nenapadlo, že by měl o mě zájem a ani já v té době neměla.

Je ode mě o 11 let starší. Ale pak přišel jeden vánoční večírek, kde alkohol zapracoval, a my spolu tančili. Nic víc nic míň. A jak je to ve firmách (hlavně v té naší) zvykem, začly se šířit drby. Co spolu máme atd.

Mně bylo trapně, protože jsem nevěděla, jak on na tom teda je a přestala jsem úplně chodit kolem místa, kde dělá. No a světe div se, on si toho všiml, ale nechápal to, protože si z večírku nic nepamatoval. 😀

A v té době se do toho vložila moje máti (která tam mimochodem taky pracuje). On se jí ptal, proč se mu vyhýbám a co se tam vlastně stalo, ale nikdo mu nic neřekl. Máti zase do mě doma, že se mu líbím, a že se s ním mám začít normálně bavit…

Pár týdnů uplynulo a my s máti a známou si šly sednout do jednoho baru, jenže my měly s sebou ještě nákup, a tak jsme ho šly se ségrou odvézt domů, a že se vrátíme. A toho využila moje máti a Petrovi napsala, kde se sedí a ať dojde.

A on došel. 😀

My se ségrou jsme se mezitím vrátily a já říkám: “jen na ně zavolej”, a že půjdem jinam, a ona: “Terez, ale tam s něma někdo sedí…”. Podívala jsem se a myslela, že mě jebne. 😀

Seděl tam s něma a tak mi nezbývalo nic jiného, než tam prostě jít.

Tak jsme se s pomocí ostatních nějak jakž takž bavili a pak jsme se přesunuli všichni ještě jinde, kde nás pak nechali samotné. 😀

Tam už konverzace byla lepší, vše jsme si vysvětlili kolem večírku a bylo fajn.

Pak jsme začli chodit ven, víc se stýkat, no a už jsme spolu téměř rok a půl, bydlíme spolu a máme se rádi. <3

Sice to nerada přiznávám, ale kdyby nebylo dohazovačky mojí máti, tak kolem sebe pořád ještě jen tak chodíme dodnes. 😀 🙂”

 

(Autentické foto Terezky z popisovaného večírku)

Verča: Kamarád kamarádky

#167

 

“Tak my se seznámili prostřednictvím mé kamarádky.

Měla jsem na víkend volný byt, rodiče byli pryč, a ona chtěla strávit společnou noc se svým přítelem. :-)))

Řekla jsem jí, že u nás můžou klidně být, ale ať s sebou přivezou kamaráda, abych jim nedělala křoví.

Padli jsme si do oka, teď už jsme spolu 7 let a máme 2 dětičky. :-)))”

Marcela: Na dětském dni

#166

 

“Já se seznámila s manželem na akci, kde jsem moderovala dětský den. Přišel tam s dcerou, líbil se mi, tak jsem na něj šla přes dítě a dodnes jsme už patnáct let manželé.”

Pavla: Na křižovatce na červené

#165

“Do mě takhle strčil v autě jeden chlápek. Byla to jeho vina, spletl si plyn s brzdou, a i když nakonec nešlo o žádné drama, jen lehce promáčknutý nárazník, hrozně moc se omlouval a byl tak rozpačitý, až mi ho začalo být líto.

Ač to nedělám, navrhla jsem, že když se mnou někdy zajde na panáka, odpustím mu.

S dotyčným jsem krátce nato začala chodit a dnes jsme spolu už osm let. :)”

Bára: Kamarád z kruhu přátel

#161

 

“Tak my jsme se s milostpánem znali už víc jak deset let předtím, než jsme to takzvaně dali dohromady – z party kamarádíčků z mokré čtvrti. Scházeli jsme se po hospodách, jezdili společně na dovolený…

A mně bylo furt divný, že milostpán na mě hledí skelným pohledem, přičemž mu z koutku úst kape slina… 🙂 Líbil se mi poměrně taky, ale přece se na něj nebudu já vrhat první, že jo… tak holt nic.

Leč pouze do okamžiku, když jsem jednoho dne přišla na jeden z mnoha večírků, vítězně mávajíc rozvodovým lejstrem – milostpán, k obveselení všech kamarádíčků, zázračně ožil… přisál se jako klíště a do roka mě hnal na radnici.

Později jsem se ho ptala, proč tak dlouho otálel – no, ty jsi byla vdaná, tak jsem si netroufal, pravilo to jelito. 🙂

Horší ale je, že mi prej už vypršela záruční doba, a když mi zmíněné jelito pije krev, kamarádíčkové ho odmítají vzít zpět. 🙁

Nicméně kruh přátel lze jen doporučit, protože člověk aspoň ví, do čeho jde, a společnej základ taky není k zahození.”

Lukáš: Poštvala ji na mě moje stalkerka

#157

 

 

“Moje stalkerka na mě poštvala kamarádku, která si mě přidala na facebook, aby mně podstrčila tu “stalkerku”. Jenže ta kamarádka (někdy kolem silvestra) nahrála fotku (osudová chyba) s její nejlepší kamarádkou, kterou jsem okamžitě poznal (z fitka) a přidal jsem si jí…

Teď jsme spolu přes jeden a půl roku. :)”

(Foto z Lukášova archivu)

Adam: V diskusním fóru po představení v divadle

#156

 

“Byl jsem v divadle, večer jsem se připojil na diskuzním fóru o divadle a tam jsme se dali náhodně do řeči, neboť jsme oba na tomto představení byli. A protože je divadlo naším koníčkem, začali jsme spolu chodit do divadla a pak i jinde…”

Radka: Kolega v koupelnovém studiu

#155

 

“U mne nic extra, já pracovala ve druhém patře, dělala jsem návrhy koupelen a budoucí manžel pracoval v prodejně s koupelnama dole v přízemí. Občas jsem jim musela přinést nějaký návrh, někdy jsem se zdržela a zakecali jsme se a pak mě jednou hodil domů, já ho začala líbat a druhý den jsem jela k němu domů, abysme jako probrali, co to bylo a jak to bude dál, a už jsem tam bydlet zůstala. :-)”

Katka: Na vodě

#154

 

“Známe se s manželem 18 let, 16 let jsme spolu a 15. výročí svatby budeme mít na podzim.

Bydleli jsme s manželem od sebe 100 km a přesto jsme se potkali.

Seznámili jsme se přes společné známé – manžele. Velká náhoda byla, jak jsme se vůbec nejdřív každý nezávisle seznámili s těmi známými. Já přes pejsky a manžel úplnou náhodou na vodě. Vždycka říká, že kdyby tenkrát v hlasování vyhrála Lužnice, jak chtěl, a ne Ohře, tak by bylo všechno jinak (by měl klid). :-).
I s těmi známými kamarádíme dodnes.”