Micha: Líbačka v hospodě

#360

 

“Před Vánoci jsem slíbila mamce, že k ní přijdu a pomůžu jí péct vánočky. Do toho mi volala kamarádka, že je v hospodě kousek od mého bytu, že je tam s bráchou a bratrancema jediná holka a přemlouvala mě, ať přijdu.

Vůbec se mi nechtělo, ale slíbila jsem, že se na skok stavím. Tam jsem poznala JEHO.

Vůbec si mě narozdíl od ostatních nevšímal, přišel mi namyšlený a měl nejkrásnější úsměv na světě. “Ukradla” jsem mu čepici, přehrála ho v šipkách a večer skončil nekonečným líbáním.  Jak jsem se později dozvěděla, měla jsem být pro jeho bratrance a můj muž dostal zákaz si mě všímat.

Teď jsme spolu 3 roky, máme nádhernou dceru a příští léto nás čeká svatba. :)”

Zdeněk: V nemocnici

#187

 

 

“Chodil jsem do posilovny a stal se mi úraz. Bylo to na operování, tak jsem přijel do nemocnice a byla tam jedna moc pěkná holka, jenže v tu chvíli mě to moc nezajímalo, zajímala mě operace.

Když jsem přijel po operaci domů, tak jsem si všimnul, že mi ta krásná holka napsala.

Psali jsme si asi 14 dní a za ten čas jsme se do sebe strašně zamilovali.
Teď už moje slečna tam totiž byla taky pacientkou a dostal jsem se k ní pomocí sestřičky. Ta byla její kamarádkou, co tam měla praxi, tak za ní chodila na navštěvu. Opsala si moje jméno na dveřích mého pokoje.

Tak tomu nemůžu pořád uvěřit a vůbec bych nepočítal s tím, že v nemocnici najdu tak skvělou holku.”

Míša: Na rekvalifikačním kurzu od ÚP

#186

 

“Svého muže jsem potkala na rekvalifikačním kurzu PC, kam mě poslali z ÚP. Ne, že bych ten kurz nějak potřebovala, na PC jsem byla jako doma, ale bez rekvalifikace nebyly peníze, no tak nebudu to odmítat, že?

V té době jsem byla po ne zrovna hezkém rozchodu a o chlapech jsem nechtěla ani slyšet, natož s nimi něco mít. 😀 Bez chlapa, bez práce, no nic moc situace.

Takže jsem celá „odvázaná“ nastoupila na kurz, kde ke všemu přišel dost nesympatický lektor. Namyšlený, no děs. 😉

No ale co čert nechtěl, z namyšleného „blba“ se po dvou měsících vyklubal celkem fajn chlap, se kterým jsme si chvíli psali, pak jsem ho pozvala na pivko a dneska se spolu trápíme už osmý rok.

Máme fajn syna… Bohužel z celkem fajn kluka se opět stal ten namyšlený, sebestředný chlap, který mě cepoval na kurzu. Je to spíše taková absurdita, jak vám jedna rekvalifikace může změnit život. I když asi ne ve smyslu, kterém byla původně zamýšlena. :-)”

Iveta: Otčím mé kamarádky

#185

 

“Ani nevím, jestli to tu mám napsat. 🙂 Byl to otčím mý kamarádky. Chodili jsme spolu za jejími i její mámy zády. Když to prasklo, byl to hroznej průšvih. Jenže jsem byla ze sockový rodiny, měla jsem brejle za 150 Kč, dva sepraný svetry (žádnou mikinu), jedny hnusný kalhoty, dvě trička, ke svačině krajíc chleba s máslem a čaj.

Udělal ze mě hezkou holku. Takže mi to za to stálo.

Dnes máme dceru a máme se rádi.”

Tomáš: V restauraci

#184

 

“V restauraci. Tehdá při cestě domů z restaurace mě kamarád v tramvaji přemluvil, ať vystoupíme a dáme ještě jedno v další restauraci, která byla při cestě.

Mně se už nechtělo, opravdu nechtělo, ale přemluvil mě, no a tam jsme se poznali.

Dnes si někdy říkám, samozřejmě s nadsázkou, že jsem možná měl jet domů, ale bůh ví, koho bych měl dnes. Třeba by byla na mne zlá. :-)”

Mirka: Na výstavě koček

#183

 

“Nás seznámila společná kamarádka. Vzala nás na výstavu koček (já dva kocoury, přítel dva kocoury. 🙂 Za týden jsme jeli na dovolenou lézt do hor, za měsíc se sestěhovali a teď, po roce, čekáme mimíse. :)”

Saša: Na tanečním parketu v baru

#182

 

“Tak my se poprvé uviděli na tanečním parketu v jednom baru. 🙂 Tenkrát jsem měla mít noční, ale vyměnila jsem si směnu, takže asi osud. 🙂

Máme 2,5letého draka, v dubnu bude svatba a devítileté výročí v jednom. :)”

David a Kačka: Seznámila nás kámoška

#181

 

“Nás seznámila moje kámoška. Zrovna jsem se vzpamatovávala z jednoho těžkého vztahu, když mě vytáhla na sraz s jejím kámošem, kterého jsem naposledy viděla před třemi roky a vůbec se mi nezdál.

Nechtělo se mi, ale šla jsem. Šli jsme popít s ještě nějakými lidmi, ale pak jsme osaměli a já, ač jsem tohle v životě neudělala, po něm vyjela a dala mu pusu jako malá holka. Z pusy se stalo líbání a pak už jsme se od sebe nehnuli.

A tak je to do teď. Vychováváme spolu naše dva prcky a já jsem šťastná že ho mám – toho nejlepšího tátu a muže. ❤
Miluju ho a i když jsem někdy hrozná, tak věřím tomu, že on mne taky.”

Hanka: V práci s brigádníčkem

#180

 

“V práci. Já tam nastoupila nová a on tam brigádničil o víkendech…

Je mladší než já, tenkrát chodil do druháku na střední, bylo mu 16, mně 22. 🙂 První měsíc jsme se vůbec nebavili, jen jsme po sobě pokukovali. No a pak se jednoho dne ledy prolomily a my nezavřeli pusy a povídali si pořád.

Ze školy jezdil rovnou za mnou do práce. Každý den. Zdržel se hodinku, dvě a pak večer na netu jsme si povídali zase… Každý den.

Chodili jsme na prochajdy se psama, ale spolu jsme nechodili, jen kamarádili. No a rok po seznámení jsem ho připravila o panictví. 🙂

Nakonec ale zbaběle utekl a dva měsíce o sobě nedal vědět. Nakonec z něj vylezlo, že se bál vztahu se mnou… Já si v tý době pomalu začínala s jiným, tak jsem to nějak neřešila, no a po pár měsících jsme si zase začali psát a jezdit za mnou do práce, zase jsme se kamarádili, až jsme nakonec po skoro dvou letech zjistili, že prostě nemůžeme bez sebe být.

On měl mezitím několik holek, ale prostě u nich nenašel to, co hledal… Já opustila svého tehdejšího přítele, se kterým jsem plánovala svatbu.

A dneska už jsou to dva roky, co jsme spolu šťastný pár a jsme tři měsíce manželé ♥.”

Helča: V klubu

#179

 

“Seznámila nás moje sestřička a měla to v plánu dlouho, ale jako by osud chtěl, než nadešel ten pravý čas, tak to nebylo hned.

Seznámila nás v jednom klubu – já neměla úplně nej náladu, kvůli ex, s kterým jsem se akorát rozcházela.

Když jsme si podávali ruku při seznamování, tak jsem jen v duchu protočila panenky 🙂 myslíc si, že je to zas nějakej namyšlenej jouda. 🙂

Šla jsem si sednout na bar a ejhle, on přišel za mnou, usmál se a začali jsme se bavit o mém a jeho tetování. V tu chvilku, jak se usmál a začal povídat, jsem okamžitě přehodnotila názor a řekla si v duchu: „Sakra, to je ale pěkněj chlapík – je sexy“. 🙂

No a ještě ten večer jsme se doslova zamilovali a jsme spolu dodnes a jsme šťastný. Je úžasnej, někdy mě samozřejmě taky štve, ale strašně ho pořád miluju a myslím, že on mě určitě taky. :* ♥”

Kristýna: Zdravotní sestra a pacient

#178

 

“Zdravotní sestra a pacient. 🙂 První hospitalizaci (jeho) jsem odolala a byla jsem ještě zadaná. Když dorazil na druhou operaci, byla jsem už sama a dodělal mě. 😀

Když ho propustili, ten den jsem hned jela na návštěvu. 🙂 Zkontrolovala, jestli je vše na správném místě a předevčírem to bylo 6 let, co jsme spolu a máme 7měsíčního rošťáka.”

Verča: Pusa na silvestra

#177

 

“Na silvestra, když mi vrazil pusu na Novej rok…

Pak otázka, co to mělo znamenat: rande? 🙂

To byl ještě ženatý…

Pak rozvod a už jsme spolu rok a čekáme miminko. :-)”

Terka: V pravou (a na poslední) chvíli

#176

 

“Zdravím. Čtu si každé vaše seznámení a tak mě napadlo, že bych přispěla i tím svým.

Už odmala jsem to v rodině neměla lehké ze strany matky, která mě psychicky týrala. Později jsem hlídala svoje sourozence, kteří byli +- o 16 let mladší.

Vše se to stalo v únoru, kdy jsem se naprosto složila a chtěla se zabít. Vše jsem přežila, protože ten nahoře měl asi jiné úmysly.

Už v nemocnici jsem si na internetu a pak na Facebooku začala psát s jedním klukem. Po čase psaní, kdy už jsem byla na pobytu na psychiatrii, jsme k sobě po telefonování a celodenním i nočním psaní začali něco cítit, a tak jsme si řekli, že bysme to spolu mohli zkusit.

On byl ten princ, co si mě vyzvednul z psychiny a ten den byl prvním nejkrásnějším dnem v mém životě (nikdy jsem s klukem nesměla být kvůli mámě).

Bylo nám strašně krásně a já věděla, že ho moc miluju a z druhé strany to bylo to samé.

Bohužel jsem musela domů (byl čtvrtek) a my se chtěli vidět co nejdřív. V sobotu vypukla doma další obrovská hádka a matka mě vyhodila. Jediný člověk, kterého jsem měla, byl on, ale nevěřila jsem, že bych u něj mohla zůstat, protože ještě bydlel u rodičů. Ale opak byl pravdou.

Přestěhovala jsem se k nim a veškeré moje stresy a nervozita zmizela. Chvíli po tom jsme se zasnoubili a za chvilku zjistili, že čekáme miminko. Chlapeček se nám narodí v prosinci a tak jsme se rozhodli, že je na čase se osamostatnit a přesunout do vlastního.

Strašně jsme se báli, že nás všichni odsoudí, protože jsme mladí a stále jsme spolu krátce.

Po odstěhování jsme dostali odvahu a řekli to oboum našim rodinám a všichni se moc těší, jen přítel ode mě stále poslouchá, že mohl udělat holčičku. (vtip) 😀

To, že mi tenkrát napsal a projevil o mě zájem, mi zaručeně zachránilo život. Nebýt něj, sesypala bych se znovu a dnes bych nebyla tak šťastná. Moc ho miluji a děkuji mu za to, že jsme konečně ta rodina, kterou jsem nikdy neměla.”

Pavlína: Na dušičky

#175

 

“My sme se poznali na dušičky…
Já šla na hroby, on stál u pošty v pracovním, zakecali jsme – byla jsem s kámoškou kterou znal. 😛

No a teď jsme spolu 4 roky. :D”