#117
“U nás to bylo takto: spolužačka Helena na výšce začala chodit s klukem. Když měl svátek, tak že ho oslavíme ve čtyřech, a že ten její přivede kámoše z práce.
V té době jsem chodila s někým docela jiným, tak mne nějaké flirtování ani nenapadlo – spíš jsem čekala, že nebudu těm dvěma za křena a budu mít s kým pokecat.
No a ono se to celé nějak zvrtlo – dotyčný se projevil jako fajn zábavný společník, našli sme společné zájmy, výborně jsme se celý večer bavili. Rozešli sme se s tím, že se někdy třeba potkáme, nic víc.
Nakonec mne uhnal – našel průhlednou záminku, proč za mnou na kolej znova „musel“ a já zjistila, že toto je chlap, se kterým chci být.
Shrnu to a podpořím i jiné názory: nejlépe se seznámíš tehdy, když od toho absolutně nic nečekáš. Když se tlačí na pilu, nic z toho není.”