Petr vypráví svůj dojemný příběh: “Řekli: To je moje kamarádka, chceš ji?” …a teď mě drží nad vodou

#162

 

 

“Se svou milovanou ženou jsem se seznámil poměrně originálně. Žil jsem v té době několik let sám a pracoval v restauraci v kuchyni. Kolegyně barmanka si mě často dobírala kvůli mé samotě.

Jednou v největším shonu pro mě přišla do kuchyně, že mi musí nutně něco ukázat. Já šel tak, jak jsem byl. Ve špinavé zástěře, zpocený.

Tam u baru mě postavila před načančanou paní a řekla: “To je moje kamarádka Dana, chceš ji?”. V tu chvíli mě málem kleplo.

Následovalo oficiální rande, pak několik dalších. Poté jsem Danu vezl na pohotovost s bolestmi a v návalu něhy a citu jsem ji na místě požádal o ruku.

5.9. to bude 10 let, co jsem si ji vzal a jejího syna přijal za svého. Dlužno dodat, že si se mnou moc neužívá. Nejdřív to byla těžká autonehoda s kamionem před 3 lety a pak můj boj s rakovinou, který spíš prohrávám. Přesto je stále se mnou, drží mě a společně to dáváme jak umíme. V září máme 10. výročí a pro ni bude veliká oslava za pomoci přátel. Díky jedné z nich jsem se dozvěděl i o Vás a rozhodl se napsat Vám i svůj příběh.”

(Foto z Petrova archivu)

Komentáře

avatar
  Odebírat  
Upozornit na