Šárka: V práci

#48

 

“Tahle stránka mi dneska padla do noty… Obvykle se stydím kamkoliv přispívat, ale nedá mi to.

Seznámili jsme se v práci, on tam docházel jako technik na software. Oba zadaní. Nějak jsem v tu dobu přehlídla ty něžné pohledy a snažila se mu nabalit kolegyni. 🙂

A šlo to nějak postupně. Vím, že mi i kamarádka říkala, že nechápe, že mu tehdejší přítel nedá do nosu, jak na mě můj budoucí zamilovaně kouká… a já to pořád nějak neviděla, brala jsem ho jako kamaráda.

Po náročném rozchodu mi pomohl se stěhováním, vídali jsme se častěji, rozešel se a netrvalo moc dlouho a stěhovala jsem se znovu, tentokrát do pronájmu s ním.

O ruku mě požádal po půl roce chození, dodneška si pamatuju, že jsme vzali naše na oběd, on dával mamce kytku a ona si myslela, že ji má k svátku. 😀

A pak svatba, koupě bytu, dva krásní kluci.

Do dneška děkuju, že jsem ho potkala. Pořád, i po 8 letech po svatbě vím, že jsem měla štěstí a rozhodně bych si nevybrala jinak. Máme za sebou i těžké chvíle, ale převažuje to hezké.
Dokážeme si všechno vyříkat, zvládnout, překonat, prostě ho miluju. ♥
A když jsem minulou sobotu přišla do obýváku, kde hlídal naše ranní ptáčata, já rozespalá, neupravená a dostala jsem pusu se slovy “sluší ti to”, tak jsem věděla, že nic lepšího prostě být nemůže.”

Komentáře

avatar
  Odebírat  
Upozornit na