Káťa: Jak mě představil rodině

#62

 

“Když jsem jela na první oficiální návštěvu, vyzvedl mě budoucí manžel u nich na nádraží. Procházkou jsme to vzali přes hrad a jeho zahradu. Jenže vedlejší zahrada měla díru v plotě a na nás vystartovali dva dobrmani. Utíkali jsme před nimi jak splašení. Proletěla jsem houštím, spadla a svalila se z kopečku.

Na oficiální návštěvu jsem dorazila s napuchlým rozseklým rtem, kalhotama špinavýma od trávy a hlíny a s dírkou na koleni.

Večer jsem dostala zimnici, čtyřicítky horečky. Budoucí tchýně mě nepustila domů. Budoucí manžel mě vzal na pohotovost. Angína jak hrom. Z první oficiální návštěvy byl týden. Ležela jsem u nich. Moji mamku málem kleplo.

Po týdnu jsem jela domů a dostala jsem výslužku ze zabijačky – 5 kg tlačenky a 5 kg tmavého prejtu.

Moji mámu kleplo málem podruhé. Jsme z vesnice a tam se to bere trochu jinak. Prohlásila, že teď si ho budu muset vzít, když jsem tam týden žila a domů dostala takové dary. 😀 😀 :D.

Jo a jeho babička byla po mrtvičce. Měla sešitek, kde si všechno psala. Když jí hlava nesloužila, dívala se do poznámek. Přišla za mnou a říká: “Jak se jmenuješ?” Nahlásila jsem jméno. Babička nalistovala příslušnou stránku, přeškrtla jméno bývalky a nadepsala moje jméno.

Babička zemřela, když jsem otěhotněla a čekala Roba. U nás v rodině pokaždé když někdo počne, jiný zemře. Když se Rob narodil, měl úplně ty samé prsty a tvar nehtů jako ona. A jak mu narostly zuby a usmál se, naskočila mi husí kůže. Má tvar a skladbu zubů jako ona. Když se směje, jako bych ji viděla. Kousek jí je pořád s námi. Kéž by měl po ní i mírnou, klidnou povahu.”

Komentáře

avatar
  Odebírat  
Upozornit na