#91
“Měla jsem po sedmiletém vztahu. Jednoho dne jsem zamířila do lékárny. Já – mrňavá a taky on – obr. Vrazili jsme do sebe, když se fronta stáčela, aby vůbec bylo možné otevřít dveře. Měli jsme si co povídat, nasmáli jsme se. Když jsme se potom rozloučili po třech společných dnech, ihned jsme si volali. Celé hodiny. Jednou jsme spolu telefonovali 13 hodin v kuse.
Nehledala jsem a potkala. Zblbli jsme oba, děsně, jak ve dvaceti. Jsme spolu tři báječné roky. Jen tím, že nejsme nejmladší, si již neseme na zádech každý slušnou bagáž problémů a závazků a to nám někdy život komplikuje víc, než by bylo únosné.
Takže si myslím, že stačí nehledat a ono to přijde ve chvíli, kdy to nejméně čekáme. ;)”